Sacharidy, někdy česky ne úplně přesně nazývané cukry nebo dle staršího pojmenování uhlohydráty, jedněmi milované, druhými zatracované. Dříve, než se připojíme k některému z těchto názorů, je třeba si vysvětlit některé pojmy.

Základní stavební jednotkou všech sacharidů je molekula monosacharidu. Podle toho, z kolika těchto
jednotek je daný sacharid složen, můžeme sacharidy rozdělit na jednoduché, obsahující buď jednu
nebo dvě molekuly, česky jednoduché cukry (monosacharidy, disacharidy) nebo více molekul, tedy
složené nebo komplexní sacharidy (oligosacharidy - škroby, polysacharidy - vláknina). Toto dělení má
pro nás zásadní význam, neboť jednotlivé druhy sacharidů mají zcela odlišný vliv na náš
metabolismus.

Po snědení potravin s obsahem sacharidů dochází ke zvýšení hladiny krevního cukru v krvi. Toto se
nazývá glykemický index (GI) potravin. Stupnice glykemického indexu je od 0 do 100. Čím je vyšší
hodnota GI, tím je zvýšení hladiny krevního cukru rychlejší a vyšší. Na každé zvýšení hladiny krevního
cukru reaguje náš organismus vyplavením hormonu Inzulínu. Tento hormon je nezbytný pro využití
krevního cukru v organismu, ale bohužel v tukové tkáni zvyšuje tvorbu tuků. Proto při zvýšené
hladině Inzulínu v krvi, dochází ke zvýšenému ukládání tuku v podkoží.

Obecně jednoduché cukry mají vyšší GI než sacharidy komplexní. Proto je třeba v jídelníčku
upřednostňovat právě tyto komplexní sacharidy.

Mezi jednoduché cukry řadíme monosacharidy (glukóza, fruktóza a galaktóza) a disacharidy
(sacharózy, maltóza a laktóza). Přirozeně se vyskytují v ovoci (fruktóza) a v mléce a mléčných
výrobcích (laktóza). Dále tyto cukry konzumujeme v různých sladidlech (cukr bílý, třtinový, med,
různé sirupy) jako takzvané přidané cukry. Tedy ve slazených výrobcích jako je sladké pečivo, slazené
jogurty, slazené nápoje, slazené snídaňové cereálie apod.

Komplexní sacharidy najdeme v různých druzích obilovin a výrobcích z nich, v luštěninách, zelenině a
ovoci ve formě vlákniny. Obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves, jáhly, rýže, pohanka, quinoa,
amaranth) konzumujeme ve formě mlynářských výrobků (mouka, pečivo, vločky) nebo jako přílohy. U
obilovin preferujeme především celozrnné produkty, tedy výrobky, které byly vyrobeny ze všech částí
zrna, tedy i z obalu. Obsahují díky tomu podstatně vyšší obsah vlákniny, některých vitamínů, minerálů
a stopových prvků. Zejména díky vysokému obsahu vlákniny mají takové výrobky nízký GI.

Sacharidy jsou pro nás především zdrojem energie. Doporučené množství sacharidů v potravě je
velmi individuální a záleží na tělesné konstituci, na psychickém a fyzickém vytížení. Glukóza je totiž
zdrojem energie pro svalové a nervové buňky. Sacharidové potraviny by proto neměly v jídelníčku
chybět a podle aktuálních potřeb je třeba řídit jejich množství. Při zvýšené fyzické nebo psychické
aktivitě, tedy i v případě vyššího zatížení stresem, je třeba množství sacharidů v jídelníčku zvýšit.
Pokud se tak nestane, náš organismus se sám o sacharidy přihlásí, nejčastěji formou chutí na sladké.
V takové situaci málo kdo dokáže odolat a v jídelníčku se objevují potraviny s vysokým obsahem
jednoduchých cukrů, které bývají často provázeny tuky – sušenky, čokoláda, sladké zákusky apod.
Těmto stavům lze poměrně snadno předcházet tím, že budeme mít v jídelníčku dostatek potravin
s vysokým obsahem komplexních sacharidů.

Ze sacharidů není třeba mít strach, pokud si vybíráme kvalitní zdroje – obiloviny, celozrnné obiloviny,
luštěniny, zelenina, ovoce. Pro udržení ideální váhy není proto třeba držet žádné nízkosacharidové
diety, ale vyvarovat se konzumace potravin s obsahem jednoduchých cukrů.